Délka trasy: 16 km
Převýšení: 427 m
Klid. Slovo, které bych řekla, kdyby se mě někdo zeptal, jak bych charakterizovala výlet, který se s vámi chystám sdílet. Cesta, kterou se společně vydáme je totiž skutečně plná ticha, klidu a naděje na lepší zítřky. Alespoň na mě tak působila. Hlavním cílem této trasy je poutní místo Modlivý důl. Místo, které jsem měla roky uložené v mapách jako to, na které se mé srdce touží vydat právě proto, jak mysticky na mě z fotek dýchá.
Ze Sloupu v Čechách až k vytesaným sochám v Brništi
Dnešní putování začneme ve Sloupu v Čechách. Dostanete se sem pohodlně autobusem z České Lípy. Pokud budete mít "štěstí" jako já, hned jak vystoupíte z autobusu, začne pršet. Pomalu si začínám myslet, že mi nějak není souzeno chodit na výlety za hezkého počasí. Déšť vás ale nesmí rozhodit, i přes něj je tahle trasa skvostem. Nebo paradoxně právě pro to deštivé, mlhavé počasí? Okolí Sloupu by se dalo procházet celý den. To ale není cílem téhle cesty. Ten je v dáli, v Brništi. V místě, kde jakoby zastavil se čas. Vlaky odsud ale jezdí. Z nádraží, co působí jak z hororu. Domů se tedy dostanete.
Modlivý důl
Ze Sloupu v Čechách vás provedou malebné vesnické domky k Lesnímu divadlu, které vás ihned v myšlenkách hodí do jiného světa. Jakoby se za každým stromem skrýval pohádkový skřítek, který se chystá rozehrát představení. Lesní divadla mají prostě svoje kouzlo. To místní zde bylo vybudováno v roce 1921. Od 60. let 20. století dlouhodobě chátralo až do doby, kdy bylo v roce 2004 obnoveno do nynější podoby.
Stoupáním od divadla se dostanete příjemným lesem k poměrně mladé rozhledně Na Stráži. Ta byla vybudována v roce 2011. Za lepšího počasí se vám odsud naskytne jistě krásný výhled. Mě tu ale v okolí zajímalo jiné místo. Medvěd. Skalní útvar nedaleko rozhledny, co skutečně vypadá jako medvěd. A rychle pryč. Od medvěda se můžete držet různých tras. Jelikož mým hlavním cílem byl Modlivý důl, u rozcestníku Nad Křížkem jsem odbočila ze stezky Via Czechia a přes neznačenou trasu jsem se napojila opět na žlutý Svojkovský okruh. Někde mezi Vyhlídkovou a Bukovou věží mi kousek ledu připomněl nekončící zimu a poslal mě k zemi. Pokud se vám podaří něco podobného, jakmile se ocitnete v Bukovém údolí, na všechny pády zapomenete. Tady se vám naskytne nádherný pohled na skalní útvary a za chvíli se konečně ocitnete blízko poutního místa. Na mě tu už od počátku křížové cesty působila mystická atmosféra. Příchodem k modlivému dolu mě polil zvláštní pocit smíru. Tohle místo je vážně magické. Doporučuji zde chvíli setrvat. Dobít energii, která poletuje ve vzduchu kolem skalní kaple.
Cestou z tohoto místa můžete zamířit okruhem Svojkovských skal plných několika skalních vyhlídek. Moje trasa vás však povede jinam. Přes Záhoří do Svitavy, kde vás k zastavení donutí jeskyně Pusté kostely. Tady už se trasa chvíli táhne po silnici, což nemusí být každému příjemné. Mimo lesy totiž půjdete až do Brniště. Provoz zde ale není v podstatě žádný. Stezkou mezi skalami se setkáte s několika skalními reliéfy inspirovanými lesem. Stezkou hastrmanů pak dojdete přímo do cíle, k brnišťskému vlakovému nádraží. Pokud výletíte s dětmi, Stezka hastrmanů je pro ně jako stvořená. Nedaleko vlakového nádraží je určitě zaujme obří mraveniště.
